„Učím lidi, jak uzdravit své dětské já a žít spokojenější radostnější život.“

Asi není překvapivé, že pokud bylo naše dětství bolestné, ani v dospělosti se nám nežije lehce. Dnes už taky vím, že nešťastní můžou být i lidi, kteří měli na první pohled pohodové dětství. Nenasycení vývojových potřeb z dětství totiž volá po svém dosycení u všech z nás.

Mně chybělo podporující zázemí a zdravé vzory ženství a funkčních partnerských vztahů. Pak jsem se nemohla divit, že jsem se chovala spíš jako chlap, a tak jsem se i oblíkala. Nevěřila jsem si a partnerské vztahy mi vůbec nefungovaly. Navenek jsem však působila jako silná holka, která si vždycky poradí a nikoho nepotřebuje.

Pod tvrdou slupkou jsem skrývala strach a nedůvěru v lidi i v život a hluboké rány na srdci. Zároveň jsem toužila po uznání a aby si mě někdo všímal, a tak jsem na sebe často strhávala pozornost.

Pro kousek lásky a přijetí bych udělala cokoliv. Neznala jsem své hranice, a díky tomu jsem je snadno nechala překračovat. Často jsem šla i do velké sebedestrukce. Taky to znáte?

Tenkrát poprvé jsem se rozhodla následovat svůj vnitřní hlas a odešla po sedmi letech vztahu. Bylo to dva roky po naší epizodě s nevěrou, těsně před stavbou společného domu a s hypotékou na krku. Vydala jsem se na cestu sebepoznání a uzdravování hlubokých ran v mém srdci, i když to mnoho lidí kolem nechápalo.

Netrvalo dlouho a potkala jsem muže, který po té cestě šel se mnou. Vedle něj jsem naplno zažila, jaké to je být přijatá se vším všudy, respektovaná a podporovaná. Až ve vztahu s ním jsem objevila své vnitřní dítě a našla tak své životní poslání, pro které každé ráno vstávám s chutí.

Díky terapii vnitřního dítěte se mi významně podařilo rozpustit mou žárlivost. Čím víc svobody a uvolnění ode mě přicházelo, tím raději se ke mně můj muž vracel domů.

Až vedle něj jsem začala rozkvétat v ženu a mohla se věnovat jen tomu, co mi dává smysl a co mě baví. Zjistila jsem, že když každý ve vztahu pečuje o svůj vnitřní svět a oba o kvalitu vztahu, může být ve vztahu rok od roku líp.

Vzájemně jsme se podporovali a dál se podporujeme, dnes už jako velmi blízcí přátelé, v nalezení seba sama, následování svého vnitřního hlasu a své nejhlubší pravdy.

Opakovaně se mi potvrzuje...