Díky za tenhle anonymní dotaz.
Tady je, pro mnohé až zázračný, výsledek uzdravení emočních zranění z dětství.
Šup na moji odpověď a pak i na malou výzvu pod ní.
Malá výzva pro vás:
Pozvěte teď k sobě teď ten blaženej pocit, kdy je minulost minulostí a vy jste svobodní!
Jaký to je? Úleva? Radost? Klid?
Jen vědět, že to tak může být, a mít o tom načteno spoustu článků a knížek, prostě nestačí. Je potřeba mnohokrát zažít nový přepisující prožitek, aby se ve vás ukotvil!
Jsem vděčná za všechny moje učitele a průvodce, který mi nedovolili uhnout před mou samou a mými slepými místy. Věřte, že jsem se za to na ně leckdy hodně zlobila.
Je přeci tak snadný dávat vinu za nepříjemný pocity a stavy okolí. Taky se vám to děje?
Jenže tudy cesta nevede.
Máte odvahu a odhodlání se podívat svým sebeklamům do očí a začít se sebou něco dělat?
To by šlo, co říkáte?
I já vás budu šetřit míň a míň, protože věřím na lepší svět skrze uzdravení každého z nás a na jasné signály, že je čas na změnu.
Možná mě za to taky nebudete mít rádi. Já to přežiju. Hlavně, když vám to pomůže se hnout z místa a začít se sebou něco dělat místo obviňování okolí.
S respektem k Vašemu odhodlání něco udělat pro sebe i vaše blízké vztahy
Monika