Na výletě v Brdech mě okouzlil obrovský, evidentně hodně starý strom. V kmeni měl velikánskou díru, takže mu patrně chyběla značná část výživy.
Přesto je tento strom krásně zelený a má nádhernou korunu. Člověk mu pomohl tím, že ho zpevnil ocelovým lanem, aby se nerozpadl.
To mě inspirovalo k myšlence, že i když v sobě máme hluboké emoční rány, přesto můžeme žít bohatý naplněný život.
Jsem toho živým příkladem.
Neznamená to, že by moje emoční díra zmizela, ale už je krásně zacelená. Hlavně ta prázdnota, kterou zela, je zaplněná velkou důvěrou v život, sebepřijetím, blízkostí, kterou dokážu dát sama sobě a zároveň nádhernými naplněnými vztahy s lidmi, které mám kolem sebe.
Nechte si pomoci těmi, kdo s tím umějí pracovat. Můžete tím výrazně, leckdy úplně uklidnit veškeré dopady vašich emočních zranění a užívat si skvělý život.
Pro mě to znamenalo vydat se na cestu hojení ran.
Je důležité si uvědomit, že to neznamená vracet se stále znovu do těch bolavých míst. Touto cestou bych dnes nešla ani jako terapeut, ani jako klient.
Našla jsem mnohem jemnější způsoby, které vůbec nevyžadují kontakt s tím nejbolestivějším. Naopak jdou velmi nenásilnou cestou a jsou mnohem účinnější, než kdybychom se do toho znova ponořili.
Kdysi jsem do toho skočila rovnýma nohama a na sílu. Znovu mě to traumatizovalo a to nikomu nepřeju.
Nemusíte dělat žádné hluboké ponory, abyste vaše zranění uvolnili, zacelili a vyživili se tím, co potřebujete ke šťastnému životu.
Jestli se chcete naučit, jak mít radost ze života a odstranit úzkost nebo strach, potkejme se spolu osobně.
Pomáhat s tím i druhým, vnímám jako nanejvýš smysluplnou činnost tady ve světě. Je úžasný vidět, jak dalekosáhlý dopad to má na kvalitu života lidí v tom nejlepším léčivém slova smyslu.
Ráda i vám pomůžu k životu v radosti.
Vaše Monika