Jak a proč umět ŘÍCT NE nejen dětem?

Běžný život mi často přináší zajímavé vhledy a podněty k zamyšlení. Například k dnešnímu článku mě inspirovala obyčejná cesta vlakem a sdílené kupé, ve kterém jsem náhodně potkala babičku se dvěma vnoučaty.

Z počátku neoblomná babička dlouho odolávala škemrání vnoučat. Nakonec však podlehla a po desátém „NE, nestáhnu ti ten Minecraft do mobilu“ přišlo tolik očekávané „Ano“.

Jaké myšlenky jsem si z této cesty odnesla a proč?

Naučme se, jak říct NE – pevně a stabilně

Dětem je potřeba nastavit hranice, se kterými mohou počítat. Tím, že si pevně stojíme za svým „ne“, budujeme v dětech důvěru a nastavujeme mantinely, které jsou pro zdravý rozvoj dítěte velmi důležité.

Mohou se na naše slova spolehnout. Nemají potřebu do nekonečna zkoušet, jestli skutečně platí, co jsme řekli a jednoduše tomu věří.

Když dětem zdravé hranice od rodičů chybí, mívají pak pocit ztracenosti a samy narážejí na nepevnost vlastního prostoru. Často pak ještě drsněji narazí venku, mimo rodinu.

Nic se nemá přehánět

Ani s „ne“ to však nemusíme hnát do extrémů. Právě tohle zamítavé slovo je často dost nadužívané. 

Říkáme ho často

• Z pohodlnosti.
• Z nedostatečného přesvědčení.
• Taky proto, že se to tak dělá.
• A nebo se prostě domníváme, že se to tak dělat má.

Určitě existuje lepší cesta.

Jak zlepšit vztah s vaším dítětem

Udělejte si sami v sobě hlubokou revizi a jasně si stanovte, kde vaše „Ne“ vlastně stojí.

Co opravdu nechcete, aby vaše děti dělaly?

Kde jsou vaše skutečné hranice?

Nejdřív je třeba, abyste si je našli a postavili se za ně. Až pak vám je vaše děti budou věřit.

To nejdůležitější ovšem je být konzistentní a stabilní, aby se děti mohly na dané hranice spolehnout. Hlavně neříkejte stále dokola „Ne“, které nakonec vždy porušíte, jako babička ve vlaku. To vám jen zajistí, že vás vaše děti a nejen ony nebudou respektovat.

Takhle to chcete? 🤔