Že přísloví: „Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš.“ platí jen někde, asi každý z nás tuší. Nebo ne?

Určitě jsou oblasti v životě, kde se naše staré zkušenosti a dovednosti hodí, o tom asi nemusíme dlouze diskutovat.

ALE

Jsou sakra důležité oblasti života, kde to tak tak není a kde je změna potřebná snad víc než sůl. Jsou to místa, kde se opakovaně trápíme, kde bysme ledacos z naší minulosti i přítomnosti nejradši vymazali. Ne nadarmo pan Dušek v představení Čtyři dohody v souvislosti s výchovou zmiňuje: „40 let se něco učíme, a pak se to dalších 40 let zase odnaučujeme.“

Jak na to, se dozvíte na konci článku.

Nejprve se však pojďte podívat, co všechno v čem tak urputně a leckdy podvědomě jedeme, je třeba ideálně co nejdřív poslat k šípku. Především proto, abysme konečně mohli být sami sebou a mít spokojené vztahy.

Řekla jsem si, že až budu mít víc jak 100 vyhodnocení svého testu míry zranění vnitřního dítěte, zveřejním jeho výsledky. Teď už je jich víc jak 220 a tak je to tady. Na další výsledky se můžete těšit, až přijdou vyšší kulatá čísla 500 nebo 1 000.

Jsem opravdu zvědavá, jestli se pak některé výsledky změní v souvislosti s tím, jak ve společnosti roste povědomí o tom, jak zásadní vliv má naše dětství na naši spokojenost v dospělém životě.

Díky léčení vnitřního dítěte může dojít ke značnému zlepšení kvality našich životů ve smyslu větší vnitřní spokojenosti a láskyplnějších vztahů. 

Zatím to tak však s přibývajícím počtem těch, kteří test vyplnili, nevypadá. Flintu do žita ale neházím, protože věřím v hlubokou lidskou moudrost.

V testu se zatím neobjevil nikdo, kdo by si z dětství neodnesl žádné šrámy. I když bych si to moc přála, zřejmě to není smyslem našeho bytí tady. Ale za to už se objevilo několik lidí, jejichž souhrnný výsledek se blížil 100 % míry zranění.

Jak tedy dopadly výsledky zmíněných víc jak 220 testů?

Asi vás moc nepřekvapí, že 90 % testů vyplnily ženy. Ačkoliv se nenasycení vývojových potřeb týká stejně tak mužů jako žen, muži se do léčení svých emocionálních zranění zatím příliš neženou. I na svých seminářích je potkávám v menším počtu. Nicméně, situace se v tomhle ohledu zlepšuje! Aleluja!

Lidé, kteří po spokojenějším životě touží nejvíce a jsou pro to ochotni něco udělat, jsou ve věku mezi 27. a 45. rokem života.

Co myslíte? Které oblasti lidského života naše emocionální zranění z dětství ovlivňují nejvíce?

Objeví se tu oblasti, ve kterých se naše dětská zranění projevují u více jak 60 % z dotazovaných.

Oblasti, ve kterých si víceméně věříme.

93 % necítí zodpovědnost za manželské problémy svých rodičů.

89 % se jen tak někomu se nepodřizuje.

78 % dotazovných si sami volí, v co budou věřit.

Tuším však, i tady by to leckdo rozporoval.

Co nám tedy v životech příliš nefunguje?

U více jak 85 % dotazovaných

86 % se není schopno postavit autoritám. 

Odkud to asi pramení?

Nevyplácelo se odporovat a říct vlastní názor. Někdy to mohlo být dokonce nebezpečný. A navíc se bát, že přijdeme aspoň o tu trochu lásky…

U 70 a více % dotazovaných

72 % hodně času věnuje rozebíráním toho, co jim kdo řekl. Stále se k tomu musí vracet.

Pro 71 % je těžké důvěřovat druhým. Potřebují mít věci stále pod kontrolou.

71 % se bojí vlastního hněvu nebo hněvu ostatních.

70 % se těžko rozpoznává, co vlastně chtějí.

Kritických vůči sobě i vůči druhým je 70 % dotazovaných.

Kde tohle má svůj původ?

Jak věřit tomu, kdo nás tolikrát zklamal? Jak neposlouchat, co nám kdo říká, když jsme museli tak dlouho poslouchat a potlačovat se? Jak vědět, co cheme, když „věděli líp“ než my, co je pro nás dobrý?

U 65 a více % dotazovaných

68 % má velký strach, že udělají chybu.

68 % se snaží ovládat své pocity.

67 % se často se srovnává s druhými a shledávají se méněcennými.

66 % se bojí říci NE.

66 % dotazovaných nejde být spontánní.

65 % stále potřebuje, aby je někdo oceňoval.

Tušíte, kde hledat tady?

Zdá se, že úplně neplatilo další přísloví: Chybama se člověk učí. Ale zato: Kluci nebrečej a hodný holčičky se přece nevztekaj.

Z 60 a více % dotazovaných

64 % se snaží ovládat pocity lidí kolem, protože se dotýkají jejich vlastních nevyjádřených.

63 % neadekvátně emociálně reaguje na určité podněty.

62 % má potíže s dokončováním věcí.

60 % má pocit, že ať se snaží sebevíc, nikdy to nebude stačit.

Ať se nám to líbí nebo ne, lásku bez podmínek a plnění očekávání zažil málokdo, jestli vůbec někdo.

Taky mi z toho není nejlíp, ale to ještě není všechno. Zraněný malý děti v nás i v nás žijí i v partnerských vztazích. Ty totiž nefungují 76 % dotazovaných.

To taky není zrovna málo na to, že jsou to právě blízké vztahy, které se dle rozsáhlých výzkumů nejvíc podílejí na míře naší spokojenosti v životě a taky na jeho délce.

Možná jste překvapení, kde všude se na vás dětství mohlo podepsat. Dobrá zpráva je, že to tak nemusí zůstat. Ještě lepší je, že to máme každý ve svých rukou.

Pokud máte pocit, že byste se do toho rádi pustili, ale nevíte jak, ráda vám podám svou pomocnou ruku. Už jsem ušla obrovský kus této cesty, která je otevřená všem, kdo chtějí žít spokojenější život.

Po relativně krátké době, kdy se věnujete léčení svého dětského JÁ, se začnou dostavovat první výsledky. Pokaždé mám radost, když mi přijdou zprávy typu:

„Začala jsem se mít ráda, milovat sama sebe takovou jaká jsem.“ Jana

„Už se tak nebojím lidí, cítím se pevnější, odvážnější a zvýšila se mi sebedůvěra.“ Julius

„Mám blíž ke svým dětem. Líp jim rozumím a radši si s nimi hraju.“ Veronika

„Jsem uvolněnější a hravější. Spadla ze mně tíha pocitu životního outsidera.“ Renata

nebo

„Zlepšil se mi vztah s mým mužem. Díky!“ Veronika P.

Takové zprávy opravdu miluju. Je vidět, že v tom nemusíme zůstat, že změna je možná!

Jste na správné stopě, u jádra toho, kde to všechno vzniklo. Když to právě tady začnete přepisovat, což tahle terapie dělá, radostná změna může do vašeho života přijít velmi rychle.

Chcete se na to podívat?

Krok za krokem vám ukážu, jak se začít mít rád, jak se mít líp a těšit se na každý nový den, protože vás to prostě bude bavit.

Jak vás testuju?

Ptám se na

• míru uspokojení vašich vývojových potřeb,
• míru schopnosti projevovat pocity a zdravě s nimi zacházet,
• úroveň důvěry v život a lidi,
• úroveň sebedůvěry a sebelásky
• a kvalitu vašich vztahů s blízkým okolím.

To vše jsou oblasti, ve kterých najdete vaše dětská zranění.

Všechny odpovědi dohromady pak ukáží vodítko, kam konkrétně zaměřit pozornost při léčení vašich emocionálních zranění a začít je rozpouštět. Ve vyhodnocení najdete i doporučené metody, jak na to šité na míru přímo vám.

Vemte to zkratkou a začněte TADY.

Vaše M.